Tak smočit pádlo se vám zachtělo. Bezva, my už jsme také na jedné vodácké dovolené letos byli. A můžeme jedině doporučit. Zamířit můžete samozřejmě na starou dobrou Vltavu, na jejíž hladině možná oprášíte nostalgické vzpomínky na středoškolské vodácké kurzy. Anebo se vydejte za poznáním nového. Nemusíte přitom nikam daleko. Parádní vodácké destinace nabízí i sousední Slovensko!

Svěží řeka Dunajec pro parádní dovču s dětmi i bez nich

Že jste o něm ještě neslyšeli? No, pak se seznamte! Dunajec, který tvoří část slovensko-polské hranice, je jednou z vodácky nejatraktivnějších řek Slovenska. Řadí se zároveň mezi nejčistější řeky střední Evropy. Jde o řeku poměrně rychlou. Svezení po její hladině je ale bezpečné a bez obav se na ni můžete vydat i s malými dětmi. Velmi populární je úsek začínající v polské vesnici Sromowce Wyzne a pokračující přes slovenský Červený Kláštor až po vísku Krościenko nad Dunajcem. Řeka tu nádherně meandruje hlubokým údolím tvořeným vápencovými skalami, z nichž nejznámější a nejfotogeničtější jsou patrně Tři koruny (Trzy Korony). Navzdory názvu skalní masiv tvoří nikoliv trojice, ale pětice vápencových skal (říká se jim „bradla“), z nichž nejvyšší sahá do výšky 982 metrů nad mořem.

Dunajec protéká pohořím Pieniny, které se podobně jako Vysoké Tatry těší statusu národního parku. Ovšem zatímco výstup na Rysy či jízdu lanovkou na Skalnaté pleso v životě absolvovala většina z nás, trek v mnohem méně turisticky frekventovaných Pieninách (ať už na území Polska či Slovenska) má za sebou málokdo. A to je obrovská škoda. Určitě doporučujeme si nějaký den nechat i na výlety po souši. Parádní pohledy na meandrující Dunajec se naskytnou třeba z přírodní skalní vyhlídky Sokolica.

Kromě vlastního raftu či kanoe se na hladinu Dunajce můžete vydat také na plti, což je místní verze plavidla, které jinak známe pod označením vor. Dnes jsou pltě pouze turistickým lákadlem, které obsluhují místní muži ve speciálních pltnických uniformách (v podstatě krojích). V minulosti se ale na pltích přepravoval náklad, a to až do Baltu (Dunajec je pravostranným přítokem Visly).

Pokud by vás zajímala historie oblasti, můžete v Červeném Klášteře zamířit do Národopisného muzea. Atraktivní destinací jsou i hrad Czorsztyn a zámek Niedzica nacházející se na břehu Czorstynského jezera.

A nabízí se samozřejmě i možnost výletu do Tater. Kromě vysokohorských túr mohou vaše kroky vést třeba do populární Belianské jeskyně (pojmenované podle Belianských Tater, jak je běžně označovaná východní a ne tolik navštěvovaná část tatranského masivu). V Bachledově dolině poblíž Ždiaru je lákadlem romantická stezka korunami stromů.

Na Hronu se najde každý vodák – začátečník i zkušený

Ve známé písničce se zpívá, že „najkrajšie stromy sú na Horehroní“. Tím si, upřímně, nejsme stoprocentně jistí. O tom, že si vodáckou dovolenou na Hronu užijete, ale nepochybujeme. Jako u většiny řek platí i tady, že je na horním toku řeka rychlejší a dravější (a tedy náročnější na splutí), zatímco blíže k ústí zpomaluje. Náročnost nicméně i na horním toku zpravidla končí na WW II, takže postačí základní dovednosti. Prostě pokud máte za sebou třeba Ohři, na Hronu byste neměli mít problémy. Od Zvolena dále si pak může do raftu klidně sednout i někdo, kdo v něm zatím nikdy nebyl.

Nástupním místem může být třeba Brezno nacházející se na úpatí Ďumbieru a Chopoku, nejvyšších vrcholů Nízkých Tater. Řeka tu je rychlejší a kilometry příjemně odsýpají, zvláště když je v korytu vody více třeba v důsledku bouřky. Jez ve Valaskej, ke kterému dorazíte asi po hodině plavby, se dá projet. Před sjezdem si jej ale prohlédněte. Ve šlajsně totiž může ležet spadlý strom a náraz by nebyl příjemný. Po dalším asi kilometru a půl přichází opět jez, který už sjízdný není, a je třeba přenášet. Charakteristickým prvkem plavby po horním toku Hronu je také areál bývalých železáren ve městě Podbrezová, který může na některé vodáky působit mírně skličujícím dojmem (zejména při horším počasí). Možná je na vině i to, že je zde řeka i přes svoji relativní rychlost snadno a bezpečně sjízdná a že se tady vodák nemusí tolik soustředit na plavbu. Prostě je příliš moc času na přemýšlení.

Ale nebojte se. Industriálno zanedlouho končí a řeka velmi mírně meandruje k obci Lopej, kde se dá pořídit vyhlášená zmrzlina. Na východním okraji vesnice si pro vás Hron připraví jez, který je však bez potíží sjízdný. Ještě tentýž den se vám patrně podaří dorazit do městečka Nemecká. Řeka protéká malebnou krajinou s tím, že na místních bezpečných minipeřejích si budete připadat skoro jako na Dunajci.

Když už budete na Hronu, doporučujeme si na řeku vyhradit alespoň tři dny s tím, že cílem druhého dne může být splavení úseku Nemecká – tábořiště Mlynčok (to se nachází mezi Slovenskou Lupčou a Lučatínem. Třetí den pak v pohodě doplujete až do metropole regionu, města Banská Bystrica. Opět na vás čekají přívětivé peřeje, ale u Mlynčoku pozor na téměř bájemi opředený kámen zvaný „magneťák“, který k sobě hlavně za nižšího stavu vody přitahuje lodě.

Hron je parádní i v tom, že nabízí řadu čistých a mělkých úseků, kde bez problému dohlédnete na dno. A co je hlavní: ani mělké úseky na vás nechystají to, co čeští vodáci označují jako „volej“.

Podobně, jako si můžete od Dunajce odskočit do Vysokých Tater, je řeka Hron dobrým východiskem do Nízkých Tater, jejichž úpatím protéká. Nabízí se hřebenové túry s tím, že jak moc si chcete zamakat, určujete vy. Někdo se „hecne“ a do výšky zhruba 2000 metrů z údolí vystoupá sám. Jiný se nechá vyvézt až na Chopok.

A kde budeme spát? Přece v obytňáku!

Mezi jednotlivými etapami vodáckých dobrodružství můžete složit hlavu na karimatku ve stanu. Anebo dovolenou o několik úrovní povýšit tak, že spát budete v pohodlném obytném autě. Řekněme si to upřímně: ne, že by nemělo spaní ve stanu svůj šmrnc. Ono jej samozřejmě má. Mnohdy ale bývá vykoupen tím, že se vzbudíme a bolí nás celý člověk. A dovolenou si přece chce člověk naplno užít, ne se omezovat kvůli nevyspání či bolesti kdoví čeho.

Obytné auto si nemusíte hned kupovat. Můžete si jej třeba jen na pár dní vyzkoušet a uvidíte sami. Z vlastních zkušeností, kterých není málo, víme, že cesta mezi stanem a obytňákem (příp. karavanem) bývá jednosměrná. Pod stan se vrací opravdu málokdo.

Tak co? Jste připraveni vyrazit na rychlé slovenské řeky?

Užijte si dovolenou naplno. Rezervujte si obytný vůz již nyní.

Máte dotaz? Neváhejte a kontaktujte nás.