I v nejjižnějších částech Evropy síla slunečních paprsků slábne. Do začátku lyžařské sezony ale zároveň ještě minimálně měsíc zbývá. Nicméně i v období na výsost okurkovém lze prožít fajnovou dovolenou. Co takhle road trip po nádherných evropských jeskyních?

Škocjanské jeskyně ve Slovinsku

Slovinsko je pro stovky tisíc Čechů pouze tranzitní zemí na cestě k moři do Chorvatska. A to je docela škoda. Země totiž má co nabídnout. Vedle masivů Julských Alp jsou to třeba jeskyně. Zmiňme třeba ty Škocjanské nacházející se na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Celková délka jeskyní je téměř 6 kilometrů s tím, že se můžete těšit také na desítky vodopádů a samozřejmě rozličné krasové útvary. Mamutí podíl na vzniku jeskynního systému má řeka Reka (pokud teď chcete Slovince kritizovat za neoriginalitu při pojmenovávání vodního toku, vězte, že na Brněnsku najdeme říčku pojmenovanou Říčka).

Prohlídku započnete v 500 metrů dlouhé jeskyni pojmenované Tiha jama, tedy jeskyně Tiha, příp. Jeskyně ticha. Následují prostory nazvané Ráj a Kalvárie, po jejichž prohlídce se dostanete do Velkého sálu. Skvostné jeskynní prostory jsou zhruba 30 metrů vysoké a hodně přes 100 metrů dlouhé s tím, že v nich najdeme, mimo jiné, gigantický stalagmit, jehož stáří je odhadováno na zhruba čtvrt milionu let. Hlubokou vzpomínku zanechá i Šumeca jama, tedy Šumící jeskyně, jejíž výška někdy dosahuje až 100 metrů.

Škocjanské jeskyně se nachází v jihozápadní části země nedaleko jaderského pobřeží u městečka Divača. Co by kamenem dohodil je to odsud i do italského Terstu.

Mimochodem ve Slovinsku krásných jeskynních komplexů najdeme více. Příkladem mohou být třeba Postojná jeskyně či třeba jeskyně Križna.

Cerovacké jeskyně v Chorvatsku

Ze Škocjanských jeskyní se můžete vydat po pobřeží dále na jih. Určitě doporučujeme zastavit, už jen proto, že se vám naskytne pohled na chorvatské pobřeží, jak ho neznáte. Pláže asi nebudou liduprázdné (minimálně ne ty dobře přístupné a poblíž měst). Masový nájezd po bronzu dychtících dovolenkářů bude už ale dávno ten tam. I na přelomu října a listopadu se tu denní teploty pohybují kolem dvacítky (stejně jako povrchová teplota vody), takže se možná necháte zlákat a ponoříte se. Za počasí ale neručíme.

Chorvatsko nabízí kromě malebného pobřeží také celou řadu krasových oblastí. Příkladem budiž v centrálním Chorvatsku se nacházející Cerovacke spilje, čili Cerovacké jeskyně. Jeskyně se pyšní nejbohatší krápníkovou výzdobou v Chorvatsku. Obývány byly již v období paleolitu (v současnosti představují archeologické naleziště). I přesto se ale o nich často píše, že byly objeveny teprve začátkem 20. století. Nutno dodat, že podstatná část jeskynních prostor zůstává neprobádaná.

Cerovacké jeskyně se nachází asi 60 km severně od letoviska Šibenik a asi 50 km severovýchodně od města Zadar.

Pokud do oblasti pojedete obytným autem, máme skvělé zprávy. I na sklonku sezóny zůstává otevřena řada autokempů. Doporučujeme si ale dostupnost předem ověřit, příp. rezervaci provést předem.

Když se budete z netradičního jeskyňářského výletu vracet, můžete také na pár dní zastavit v Julských Alpách. Útočištěm vám může být třeba celoročně otevřený horský autokemp Koren.